Jdi na obsah Jdi na menu
 


Gymnázium 3.C: Otázky a odpovědi

  •  Proč věřit?

Řekl bych, že věřit je normální a přirozené. Je to úkon lidské vůle. Denně věříme, aniž bychom si  to  více uvědomovali. Když jedu třeba autobusem, tak se taky nepřesvědčuju o jeho technickém stavu, věřím řidiči, který ho řídí i těm kdo ho udržují v pořádku provozuschopný. Víra v náboženském smyslu ovšem sahá dále. Každý člověk má ve své duši potřebu řešit otázky smyslu své existence. Při tomto hledání ovšem číhá na člověka mnoho nástrah v podobě falešných představ o životě, které mohou vést k omylům, vzniku závislostí apod. .  Křesťané věří, že Bůh, který stvořil člověka, mu proto pomáhá nalézt odpovědi na tyto otázky. Osobně mohu říci, že teprve ve světle víry v takového Boha, jaký se zjevil v Ježíši Kristu, jsem nalezl sám sebe, smysl života, cestu životem a z toho vyplývající cíl. Tímto cílem není nic jiného, nežli  sám Bůh, který je Láska  a život ve společenství s ním. 

Zdravá (=normální) křesťanská víra člověka chrání z jedné strany proti pýše (a z toho plynoucímu pohrdání druhými lidmi), tak z druhé strany proti malomyslnosti, komplexu méněcennosti apod.. Umožňuje mi přijmout sebe samého i s mými handicapy a nedostatky.  Zbavuje mne potřeby odvozovat svoji hodnotu od porovnávání se s druhými lidmi nebo od porovnávání s nějakým nedostižným vzorem (a že tímto porovnáváním trpí spousta lidí). Dává mi vědomí, že moje hodnota a důstojnost je naprosto nezávislá na tom, jak se ke mně staví lidé v mém okolí. Podle mého osobního názoru a osobní zkušenosti poskytuje křesťanská víra největší možný prostor pro zdravý, svobodný a harmonický rozvoj lidské osobnosti. Neznám nikoho, kdo by mi dal větší svobodu a důvěru než Bůh. Křesťanská víra nejde proti lidské přirozenosti, ale uzdravuje ji.     

 
  • Vy jste říkal: „Bůh mě má rád takového, jaký jsem.“ Takže se chci zeptat, jak koukáte na homosexualitu? (Pokud kouknete na Polsko, tak je to obrovský problém, ale ti lidé přeci nemohou za to, „jaký jsou“)

 

Homosexualita označuje vztahy mezi muži a ženami, kteří pociťují pohlavní přitažlivost, výlučně nebo převážně, k osobám téhož pohlaví. Během staletí a v různých kulturách se projevuje velmi rozmanitými způsoby. Její psychický zrod zůstává z velké části nevysvětlitelný. Tradice opírající se o Písmo Svaté  (Bibli), které  představuje homosexuální vztahy jako velkou mravní spoušť,  vždy prohlašovala, že homosexuální úkony  jsou vnitřně nezřízené. Odporují přirozenému zákonu. Odlučují pohlavní úkon od předávání života. Nejsou plodem opravdového citového a pohlavního doplňování se. V žádném případě nemohou být schvalovány. Nezanedbatelný počet mužů a žen má vrozené homosexuální sklony. Ti si nevolí svůj homosexuální stav: pro většinu z nich je to zkouška. Proto mají být přijímáni s úctou, soucitem a jemnocitem. Vůči  nim je třeba se vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace. Takové osoby jsou povolány naplnit Boží vůli ve svém životě, a jsou-li  křesťany, spojit těžkosti, s nimiž se mohou setkat v důsledku svého stavu, s obětí Pána na kříži.

Homosexuální osoby jsou povolány k čistotě. Skrze ctnost sebeovládání, jež vychovává k vnitřní svobodě, často skrze podporu nezištného přátelství, modlitbu a svátostnou milost mohou a mají se postupně a rozhodně přibližovat ke křesťanské dokonalosti.  /oba předchozí odstavce jsou citace učení katolické církve podle Katechismu  katolické církve/.

Pokud má někdo vrozené homosexuální sklony tak za to samozřejmě nemůže, to máte pravdu. Jiná věc je ovšem to, zda se svobodně rozhodne těmto sklonům odolávat (což určitě není jednoduché) nebo ne. Život člověka může naplnit i služba společnosti, aniž by přitom žil v intimním společenství s jiným člověkem. Jenže takový způsob života v sexuální zdrženlivosti je velkou výzvou, jejíž přijetí je velice obtížné zejména v dnešní společnosti, kde je erotický podtext cítit v kdejaké reklamě, v kdejakém článku, skoro na každém kroku.

Jen tak pro zajímavost: Mnoho našich  známých i kamarádů se na nás zašlo dívat jako na exoty, když se dozvěděli, že jsme se (jako heterosexuálně orientovaní muži) rozhodli žít až do konce života zdrženlivě. Kdybychom měli čtyři hlavy, možná by jim to připadalo normálnější. A v homosexálně orientovaní lidé, kteří se rozhodnou žít zdrženlivě, to asi v tomto ohledu taky nemají jednoduché, odhaduji, že naopak mnohem těžší. Zejména, pokud nemají oporu ve víře. Navíc lidem všeobecně se dnes do velkých výzev moc nechce (někteří to vidíme i na sobě). Takže se za homosexuály modlím, aby i přes pro zdrženlivost velmi nepříznivé společenské poměry v sobě našli odvahu a dokázali tuto obrovskou výzvu přijmout.     

 

  • Věříte v UFO?

Máte-li na mysli mimozemské civilizace, tak  nevylučujeme jejich existenci. 

  • Co posloucháte?

Někteří populární hudbu 70 – 90 let, taneční hudbu, jiný folk, prakticky nejsme nijak vyhranění. Rozhodně nelze říci, že by křesťané některý hudební styl preferovali a jiný zavrhovali. Přirozeně nebudeme poslouchat hudbu, u níž je evidentní, že člověka tlačí do deprese nebo je zaměřena proti našemu přesvědčení.

  • Randíte s holkama?

Občas zajdeme s kamarádkami na kafčo, nebo jen tak posedět, ale nejedná se o rande v tom smyslu, že by si od toho jedna nebo druhá strana slibovala např. partnerský vztah, jedná se pouze o kamarádství.

 

 

 

 

 

Příspěvky

Další otázky a odpovědi

16. 6. 2010

 Zde můžete psát formou komentářů své další dotazy. Co budeme schopni, to rádi zodpovíme.